co je Zen?

Zen je životní styl.Se zenem souvisí slušné chování.Je to odvětví budhismu.Mými slovy je u něj velmi důležitá zazenová meditace.Důležité je mít prázdnou hlavu("nemít hlavu"),být v takové jakoby nirváně ale to je jiná kapitola.Velice se k zenu hodí čaj(zelený,černý,bílý prostě pravý! čaj),protože uvolňuje duši a mysl do pohody.Meditační hudba mi také velmi pomáhá.Při zenu je důležité se chovat k ostatním slušně neubližovat jim,protože kdo ubližuje někomu jinému ubližuje sám sobě!Každý má v sobě svého Budhu,on sám je budhou.

ZEN KOÁNY  -příběhy, nad kterými se zkuste zamyslet!

Plášť ve větru

Na břehu moře žili tři staří zenoví mniši, kteří pokročili tak daleko ve svém duchovním vývoji, že se kolem nich děly zázračné věci. Když ráno ukončili meditaci a šli se vykoupat do moře, pověsili své meditační pláště prostě do větru. A pláště zůstaly vlát ve větru, dokud se mniši nevrátili a neoblékli si je. Jednoho dne, když se ti tři právě koupali, viděli, jak se najednou do vody vrhl mořský orel, a když se opět vznesl do vzduchu držel v zobáku mrskající se rybu.
Jeden mnich řekl: "Zlý pták!" Tu jeho pláště spadl do písku.
Druhý mnich řekl: "Nebohá ryba!" Tu i jeho plášť spadl k zemi.
Třetí mnich se díval za ptákem, jak odlétá s mrskající se rybou v zobáku, je stále menší a menší, až zcela mizí za obzorem. Mlčel a jeho plášť zůstal viset ve větru.

Samuraj a kočka

Samuraj chytil v řece rybu a právě si ji chtěl připravit k jídlu, když z houští vyskočila kočka a úlovek mu ukradla. S velkou zlostí samuraj vytasil meč, mohutným skokem dostihl kočku a rozsekl ji vedví. Ještě však rybu ani nedojedl a už ho začaly trápit výčitky svědomí, protože jako buddhista usmrtil živého tvora.
Když se samuraj vydal na cestu domů, zpíval vítr ve větvích stromů "mňau". Ve zvuku jeho kroků zaznívalo "mňau". Lidé, kteří šli proti němu, jako by na něj volali "mňau". Slova jeho manželky byla "mňau". V pohledu jeho dětí se zračilo "mňau", v noci se mu o něm zdálo. Ve dne se nakonec každý tón, každý myšlenka, každý počin proměňovaly v mňoukání. Nakonec sám sebe cítil jako jedno jediné "mňau". Šlo to s ním rychle z kopce. Bez přestání a všude ho trýznilo mňoukání, a tak se vydal k jednomu starému zenovému mistrovi a prosil ho o pomoc. Samuraj líčil, v jakém strašném stavu se nachází.
Zenový mistr vážně pravil: "Jste samuraj, jak jste jen mohl tak hluboko klesnout?" Jestliže všechno to mňoukání nedokážete ovládnout, nezasloužíte si nic jiného než smrt. Nemáte jinou volbu, než zde a nyní provést harakiri. Jako buddhista cítím s vámi, a až si začnete rozparovat břicho, useknu vám mečem hlavu, abych zkrátil vaše muka."
Samuraj měl před očima mistrovu autoritu a bezvýchodnost své situace - a souhlasil. Nehleděl na strach ze smrti, klesl na kolena, uchopil oběma rukama svou dýku a namířil si ji na břicho. Za ním stál mistr a vytasil svůj meč: "Pravý okamžik je tu, začněte!" Samuraj si nasadil hrot dýky na břicho a skoro už ji vbodl dovnitř, když tu k jeho sluchu dolehl mistrův hlas: "Co je teď s vaším mňoukáním? Pořád ještě slyšíte "mňau"? "Ne," odpověděl samuraj užasle, "nic neslyším. Vůbec nic."
"No tak když už nic nemňouká," řekl mistr, "není už ani nutné umírat."

V této rubrice nejsou žádné články.